Místní akční skupiny – subjekt místního rozvoje

Místní akční skupiny (zkráceně MAS) jsou uskupením, které spojuje neziskovou, veřejnou a soukromou sféru na obecní úrovni. MAS fungují na neziskovém principu a jejich cílem je rozvoj svého regionu s ohledem na potřeby místních aktérů. Právě místní aktéři hrají v tomto procesu klíčovou roli, neboť MAS fungují dle určitých specifických principů. Hlavním principem, kterým se MAS řídí, je metoda LEADER, k jejíž aplikaci dochází od roku 1991.

Nová etapa evropských fondů 2014+

Evropské fondy mají své zaryté odpůrce i příznivce, obě strany mají na své straně pádné argumenty, které jsou pravdivé, a proto nelze zcela říci, kdo má definitivní pravdu. Faktem ale je, že Česká republika je členem Evropské unie a proto je nemyslitelné v současnosti tyto fondy nevyužívat. Jejich zrušení je z krátkodobého hlediska nemyslitelné a některé názory, ať zrušíme evropské fondy z důvodu jejich zbytečnosti, jsou jen pouhé výkřiky do tmy. Evropské fondy mají své chyby, které jsou nepopiratelné, a o jejich celkovém přínosu se vedou neustálé debaty. Co je vůbec smyslem evropských fondů?

Švarcsystém je znakem nezávislosti na státu, legalizujme ho!

Vláda vedená duem Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš svém prohlášení vyhlásila boj živnostníkům a švarcsystému v České republice. Tedy zaměstnávání samostatně výdělečných osob, které nese jméno po podnikateli Miroslavu Švarcovi a rozšířilo se na začátku devadesátých let minulého století.

Lidé z Ministerstva financí pod taktovkou Andreje Babiše argumentují tím, že stát přichází o příjmy na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a tyto zdroje pak chybějí při financování systému veřejného zdravotního pojištění a hlavně v důchodovém systému. Údajně tímto stát ročně přichází až o 60 miliard korun. Již tento předpoklad je ovšem mylný – přestaňme konečně ekonomické jednání lidí připodobňovat k fyzikálním zákonům, kde platí přímá úměra – omyl pane premiére a vicepremiére, neplatí!

Zvýšení minimální mzdy je asociální a může stát až 650 milionů

Ministryně Marksová-Tominová zdůvodňuje zvýšení minimální mzdy sociálními důvody a snahou zajistit lidem s nejmenšími příjmy důstojnější živobytí. Praxe ovšem ukazuje, že zvýšení minimální mzdy sociální není, ba právě naopak!

Tento fakt je možné zdokumentovat jak na příkladech zahraničí, tak podmínek české reality. Analýzou nezaměstnanosti unijních zemí například docházíme k závěru, že země, kde minimální mzda neexistuje, mají v průměru o dva procentní body nižší nezaměstnanost než státy, kde se institut minimální mzdy vyskytuje. Využít ale můžeme také analýzu Českého statistického úřadu, která explicitně uvádí: „Výzkumy vlivu výše minimální mzdy na zaměstnanost ukázaly, že růst minimální mzdy vede k růstu nabídky práce, a to jak pracovníků s nízkou kvalifikací, tak i těch lidí, kteří by chtěli znovu vstoupit do pracovního poměru v důsledku zvýšené mzdy. V některých zemích, kde minimální mzdy jsou jak vysoké, tak i závazné, byl evidován vzestup nezaměstnanosti mezi mladistvými a dále též u pracovníků s nízkou kvalifikací.“

Státní pracovní místa ekonomiku nezachrání

Vláda sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců nedávno oslavila 100 dní svého vládnutí a již se z úst některých ministrů začínají linout samospásné návrhy podpory českého hospodářství, které ale mají tendenci křehce se vzpamatovávající českou ekonomiku spíše utlumit.

Jedním z nich je jeden ze socialistických evergreenů, tedy tvorba nových pracovních míst ze strany státu. Po původní myšlence rozdělování dotací na tvorbu pracovních míst pro chudší kraje ve výši až půl bilionu korun představila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová další plán – vytváření pracovních míst ve státem vlastněných společnostech. Může tento návrh snížit nezaměstnanost v České republice, případně pomoci českému hospodářství?

3 důvody, proč nemá Rusnokova vláda právo na důvěru

Již tuto středu se bude vláda Jiřího Rusnoka ucházet v Poslanecké sněmovně o důvěru. Na základě svého programového prohlášení, a zejména té části o hospodářské politice, je patrné, že tato vláda získat důvěru nemůže a nesmí. Toto jsou 3 návrhy z programového prohlášení vlády, jejíchž realizací by zásadně utrpěly česká ekonomika a zájmy České republiky:

Vítězslav Klement: Zvýšení minimální mzdy může stát ročně přijít na více než 800 milionů korun.

Nově jmenovaná „úřednická“ vláda České republiky, jejíž členové nemají jistě žádné další politické ambice, se jala ještě před získáním důvěry od Poslanecké sněmovny prvního alibistického a populistického kroku – zvýšení minimální mzdy. Na kolik však toto zvýšení vyjde veřejné rozpočty v naší zemi?

Zeman proti národu

V Česku se již delší dobu odehrává boj. Hlavním aktérem je Zeman proti zbytku národa.

Vše začalo před pár týdny, kdy se Zeman snažil probrat Schwarzenberga z jeho dřímot. Tímto svým činem rozesmál spoustu Schwarzenbergových odpůrců, jenže právě těmto odpůrcům dlouho smích na rtech nezůstal. Zvadl. Zvadl ve chvíli, kdy oni Zemanovi příznivci zhlédli video, kde jejich oblíbený prezident vrávorá a snažně se opírá o zeď, jako by to měla být jeho poslední naděje na přežití. Od této chvíle začal nejen mediální boj, který nadále pokračuje. A narůstá.

Vítězslav Klement: Konec daňových rájů k ráji v Unii nepovede

Vlivem nutné finanční pomoci hospodářsky postiženému Kypru, jakožto daňovému ráji, se v Evropě opět rozproudila diskuze o zrušení daňových rájů a daňové harmonizaci v rámci Unie jako takové. V polovině dubna se zástupci největších zemí v čele s Francii a Německem dohodly na společném tažení proti těmto „rájům“. Svůj krok obhajují argumentem až biliónového daňového výpadku v ročních příjmech evropských zemí, což se nejvíce týká právě výše zmiňovaných států.  Cílem má být harmonizace korporátních daní na evropské úrovni, tedy jedna společná daňová sazba pro všechny země Evropské unie.

Vítězslav Klement: „5 důvodů, proč na Hradě nemá viset vlajka EU“

Již více než tisíc let se nad dnešní Prahou tyčí Pražský hrad, od počátku své existence sídlo králů, panovníků a prezidentů. A ještě nikdy v historii na něm nevlála jiná vlajka, než vlajka územního celku, kterého byl Hrad centrem. Až do roku 2013. Nově zvolený prezident Miloš Zeman na dosavadní tradici nenavázal a již zítra plánuje nad Hradem slavnostně vztyčit modrou látku posetou dvanácti žlutými hvězdami, ignoranty evropského primárního práva mylně označovanou za vlajku Evropské unie, tedy sdružení zemí, jehož jsme již od roku 2004 členem.

Ale měla by vůbec domnělá vlajka EU nad Hradem viset? Autor tohoto článku uvádí pět důvodů, proč je její vyvěšení nepřípustné.