Korejský poloostrov na prahu změn

Ve světle revolučních událostí v severní Africe a západní Asii zcela zapadlo téma, které může být jedním z nejzásadnějších v prvních dekádách tohoto století. Budoucnost Korejského poloostrova. Důvod je zřejmý, stačí vzít v úvahu všechny faktory, které zapříčinily současnou vlnu změn, umocnit je na druhou, a získáme poměrně jasnou představu o situaci v KLDR.

Revoluční dění v Tunisku, potažmo v Egyptě, Sýrii a dalších zemích vyvolalo desetiletí autoritativní vlády, nemožnost lidí volit si své zástupce, věznění představitelů opozice, cenzura médií. K těmto faktorům se přidal akutní nedostatek základních surovin, prudký nárůst jejich ceny a sémě změn bylo zaseto.

 

Situace v KLDR je analogická, jen trvá déle. Od II. světové války, respektive od té korejské, v zemi vládne silně autokratický režim. Po „věčném vůdci“ Kim Ir-Senovi, vedení převzal jeho syn Kim Čong-Il. Opozice není potlačována, opozice neexistuje. Bezdůvodné zatýkání a mučení zadržených je běžnou praxí. Dlouhodobým nedostatkem základních potravin trpí asi 20% obyvatelstva. V opakujících se vlnách hladomoru zemřely od roku 1990 miliony lidí. Desetitisíce rodin zůstaly po korejské válce nenávratně odděleny téměř neprostupnou hranicí.

 

Tato situace nemůže trvat věčně. Odpor proti režimu jednoho dne musí přijít. Otázkou není jestli, ale kdy. Zda bude vyvolán zevnitř, externím zásahem nebo kombinací těchto faktorů. Ale především, jak se změní regionální a globální situace, až tento odpor přijde?
Často se hovoří o možné existenci jaderných zbraní v KLDR. Ta je ve skutečnosti nepravděpodobná a i v případě, že takovými Korea disponuje, nebude jich více než deset. Malé číslo v porovnání s třemi stovkami čínských a tisíci amerických a ruských. Hrozbu by mohly představovat pouze v případě, že režim by se v momentu sebezničující agonie rozhodl způsobit maximální škody před svou vlastní zkázou. A přestože severokorejská armáda patří mezi největší na světě, o její bojeschopnosti a technické vybavenosti je třeba pochybovat. V nejbližších letech má dojít k úplnému předání moci Kim Čong-Ilovu synovi. Právě „doba hájení“ nového vůdce by mohla být vhodným momentem k zažehnutí jiskry organizovaného odporu obyvatel. Při předvídání reakce režimu tkví zádrhel v nejasnostech o skutečném rozdělení exekučních pravomocí ve státě.

 

Kdo by rozhodoval o případném násilném potlačení revoluce? Vůdce strany, generálové, jiná frakce ve straně? Pokud by byl odpor populace skutečně masový (a jedině tak má proti rigidnímu severokorejskému režimu šanci uspět), mohlo by dojít k tomu, že strana nebude schopna ho včas a efektivně potlačit. Umožní tak ostatním státům intervenovat. A právě zde leží největší neznámá. Budou chtít externí hráči zasáhnout?

 

Regionální velmoci, Čína a Japonsko sledují dění na Korejském poloostrově ostražitě. Mimo občasné denunciační výroky a zejména v případě Japonska restriktivní obchodní politiku, na politiku KLDR v podstatě nereagují. Nabízí se otázka, proč tomu tak je. Případné spojení obou Korejí by znamenalo z ekonomického a mocenského hlediska naprosto zásadní změnu nejen pro region. Objevila by se nová velmoc, schopná v horizontu desítek let hospodářským vlivem konkurovat Japonsku a zřejmě i Číně. Setrvání současného stavu je tedy do jisté míry v jejich zájmu. V rozdílné pozici jsou Spojené státy. Ty by jistě rádi viděli pád de facto posledního rigidně komunistického režimu. Ovšem na druhé straně mají obrovské finanční problémy, nutící je vyvarovat se angažování v potenciálních zahraničních konfliktech. Ale protože mají trvalé základny v J Koreji a uzavřenou spojeneckou smlouvu garantující Jihu vojenskou pomoc v případě ohrožení ze strany KLDR, neangažovanost by nepřicházela v úvahu.

 

Je tedy otázkou, zda by se případný vnitřní odpor Severokorejců nestal pouze hrůzným krveprolitím. Jedna z mála věcí je totiž jasná, a to fakt, že bez pomoci zvenčí nemají Severokorejci šanci změnit režim v zemi a vydobýt si základní občanská a zejména lidská práva.

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply