Pět mýtů o recyklaci

tridicikontejneryMódním fenoménem dnešní doby je bezpochyby třídění a recyklace odpadu. Zatímco ještě nedávno bylo rozhodnutím každého jedince, jak se svým odpadem naloží, stává se dnes dogmatickým trendem důraz na vynucování jeho recyklace. Na této činnosti, která se stává pro spoustu subjektů výnosným byznysem ve jménu hry na ochranu přírody, participují jak vlády a jimi vytvořené agentury a orgány, tak místy až militantní zastánci recyklace ze strany občanů, kteří díky manipulaci veřejným míněním omezují svou každodenní činnost. Pokud někdo třídí odpad ze svého přesvědčení, budiž mu to umožněno. Problém nastává, když se tito „třídiči“ sami sebe pasují do role spasitelů planety a na „netřidiče“ pohlíží jako na vyvrhele a likvidátory zaběhlých pořádků a třídění od nich taktéž vyžadují, ohánějíce se přitom polopravdami a argumenty, které jsou buď pochybné, nebo přímo chybné. Pojďme se v tomto článku podívat na pět největších mýtů o recyklaci a společně je vyvrátit.

Mýtus první: Utopíme se v odpadu

V posledních letech neustále slýcháváme, že lidstvo produkuje čím dál tím víc odpadu a že ho není kde skladovat. Jako řešení je podsouvána jeho recyklace s tím, že jinak se planeta v odpadu utopí. Pravdou je, že v poslední době celosvětově poklesl počet skládek, ovšem ty byly nahrazeny skládkami velkokapacitními. Svět je dnes samozřejmě početnější a bohatší, takže odpadu vyprodukuje víc, ovšem skládky mají větší kapacitu než kdykoliv předtím. Například v devadesátých letech by kapacita skládek v USA vystačila na čtrnáct let, v roce 2011 se toto číslo zvedlo na osmnáct.

Mýtus druhý: Odpad nás otráví

Zastánci recyklace odpadů tvrdí, že skládky plné komunálního odpadu jsou nebezpečné pro naše zdraví a přírodu. Obava směřuje zejména k možnosti průsaku a znečištění okolních podzemních vod a studní. Toto nebezpečí samozřejmě nelze zcela odmítnout, neboť skládky jistě vždy nějaké nebezpečí představovat budou. Ovšem v dnešní době bychom stěží hledali v našich životech něco, co nebezpečí pro naše zdraví nepředstavuje.  Navíc rizika z moderně vybudovaných skládek jsou pro člověka prakticky nulová. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí mohou během příštích tří set let být skládky příčinou šesti smrtelných případů rakoviny. Pro představu, ročně zemře jen v USA na rakovinu přes půl milionu lidí.

Mýtus třetí: Recyklováním zabraňujeme plýtvání neobnovitelnými zdroji

Asi jeden z nejrozšířenějších mýtů ospravedlňuje recyklaci tím, že zdroje, které používáme, jsou omezené a bez šetření s nimi musí zákonitě jednou dojít. I tento argument se ukazuje jako lichý, protože přírodních zdrojů naopak přibývá. Příkladem mohou být lesy, kdy každoroční přírůstek dřevní hmoty dvacetkrát převyšuje množství spotřebovaného dřeva a za posledních čtyřicet let došlo k masivnímu nárůstu lesních ploch zejména v mírném pásu planety.

Mýtus čtvrtý: Recyklováním chráníme životní prostředí

V tomto bodu zasadíme ránu všem „třídičům“, kteří žijí v představě, že jejich činností chrání životní prostředí. Není tomu tak. Recyklace jakožto výrobní proces má taktéž dopady na životní prostředí a většinou není zřejmé, zda recyklace způsobuje méně znečištění než primární výroba. Vezměme si příklad recyklace papíru. Jeho pouliční sběr vyžaduje více nákladních automobilů na svoz téhož množství odpadu. Město Los Angeles odhaduje, že kvůli svozu tříděného odpadu musí mýt vozový park dvakrát větší než by mělo bez něj. To s sebou přináší jak znečištění prostředí při výrobě těchto automobilů, tak jednou tolik znečištěné ovzduší města při provozu těchto dodatečných aut.

Mýtus pátý: Bez nařízení by nikdo netřídil

Je běžným názorem lidí, že jsou jejich spoluobyvatele a společnosti k přírodě laxní a bez nařízení třídění odpadu a jeho recyklace by ho netřídil nikdo. I zde však zkušenost ukazuje na naprostý opak. Samotné firmy provozují programy na ekologickou odpovědnost svých činností a ze svých zisků financují projekty na ochranu společnosti. Zároveň se výrobci v posledních dekádách dostali pod obrovský tlak prodlužování životnosti svých produktů, čímž ke kvalitnějšímu životnímu prostředí také přispěli.

(Převzato z JANE S. SHAW – Eight Great Myths of Recycling)

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply