168 hodin české politiky – 42. týden

Čtyřicátý druhý týden v české politice tak, jak ho zachytil Ondřej Hubatka. Dění v tomto týdnu se točilo jednak kolem sjezdů obou největších pravicových stran, jednak kolem snahy o vyhlášení referenda o přijetí Eura ze strany ODS.

ODS prosazuje referendum o přijetí Eura

Na první pohled se může zdát, že se jedná o vstřícný krok vůči občanům. Je tomu opravdu tak? Když se nad tím zamyslíme a zařadíme si to do okolností, zjistíme, že skutečnost není černo-bílá, ale šedá.

Samotný fakt, že pravicová strana bude prosazovat referendum namísto zastupitelského rozhodování, je, řekněme, schizofrenní. Ze své ideologické podstaty by ODS měla spíše zastávat formu zastupitelskou. Prvky přímé volby jsou doménou socialistů a levicovějších stran. Nicméně tento fakt je spíše marginální. Otázkou je, proč tedy chtějí referendum? Určitě tam hraje roli i to, že referendum je v široké veřejnosti vnímáno pozitivně. Takže to je ze strany ODS trochu líbivá politika, a ta se před krajskými volbami a za konstantního snižovaní preferencí hodí. Další okolnosti, které mají vliv na potencionální referendum jsou i aktuální názory občanů. ODS je za Nečasova předsednictví více euroskeptická a v dohledné době euro nechtějí. Stejně tak jsou podle průzkumů proti i občané. ODS vždy jen poukazuje na problémy a nevýhody eura. Žádná ze stran nenabízí odvrácenou stránku věci a to v čem je euro dobré a zvláště pro nás praktické. V dnešní dluhové krizi (za které nemůže euro, ale jednotlivé národní státy) jsou občané nejen vůči euru, ale obecně vůči Evropské unii hostilní. A to i díky vládní politice a diskurzu, který nastavili politici.

ČSSD je levicová strana a měla by nastavovat druhou stránku věci, ale logicky se jí nechce pouštět do obhajoby něčeho, co nemá ve společnosti zastání. Prosazením referenda ODS ví, že bude euro s největší pravděpodobností občany odmítnuto. Nebude se tedy muset zpovídat z tohoto rozhodnutí.

Málo lidí si uvědomuje jednu důležitou věc. Vláda je tady od toho, aby prosazovala a hájila, co je pro nás dobré a ne to, co myslí občané. Autor tohoto textu je korektní a předem řekne, že jeho vztah vůči euru je pozitivní i přes veškeré potíže, které teď Evropská unie má (ne euro jako měna). Nic není absolutně výhodné a dobré. I euro má svá rizika a nevýhody. Potřebujeme je porovnat a aplikovat na specifika české ekonomiky. Takový text, který by měl zaznít od politiků, ale nezaznívá, je ZDE.

Bohužel je to tak, ale vláda občas musí rozhodnou, i když jsou lidé proti. Prostě udělat správnou věc, i když ji lidé nevidí. Krásným příklad je vstup ČR do NATO. Dnes většina veřejnosti hodnotí náš vstup pozitivně. Stejně tak jsou zajedno i politici. Jak to bylo v době, kdy se rozhodovalo o vstupu do NATO? Vládní strany byly pro, ale občané byli proti!  Vláda tehdy náš vstup schválila a dnes všichni vidí, že to bylo dobře. Byl to zodpovědný přístup. To, co dnes vidíme, je přístup pragmatický a líbivý, který se řídí partikulárními zájmy jedné strany a ne obecním dobrem, které by mělo být hlavní hybnou silou.

 

Největší pravicové strany si volily nové vedení

Vládní TOP09 a ODS si tento týden na svých kongresech volily nové vedení. V táboře TOP 09 se velké překvapení nekonalo. Podle předpokladu mandát předsedy obhájil Karel Schwarzenberg, který neměl žádného vyzyvatele. Místopředsednický post obhájil i Miroslav Kalousek.

Pevné pozice nejviditelnějších osob TOP 09 se dále upevnily. Na kongresu TOP 09 zazněla zpráva, o které se mluvilo již pár týdnů. Oficiálně byla potvrzena kandidatura předsedy Karla Schwarzenberga na post prezidenta. V krátkodobém měřítku to překvapující zpráva není. Nicméně jsou to asi dva roky, tedy předtím než TOP 09 vstoupila do vlády, kdy Schwarzenberg v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes svůj záměr kandidovat na prezidenta nepotvrdil. Spíše ho v odvolání na svůj věk odmítl. Názory lidí se holt mění. Karel Schwarzenberg bude jistě silným kandidátem, který bude přijatelnější i pro širší spektrum politiků než kandidáti ODS.

Na kongresu ODS prodloužil svůj mandát nynější předseda Petr Nečas, a to jen o půl roku. Krajské volby se blíží a nepředpokládalo se, že by ODS vyměnila svoje vedení před volbami. Nový předseda se tedy bude volit až po volbách do krajů, které budou jasně vypovídat o politice ODS. Zatím to pro vládní stranu na krajské úrovni pozitivně nevypadá.  Co na kongresu ODS nezaznělo, tak kandidáti na prezidenta. Samozvaným kandidátem je zatím Přemysl Sobotka, bývalý předseda Senátu. Dalším kandidátem (zde kandidátkou), o které se mluví, je předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Proč na kongresu jméno nezaznělo? Protože kandidátů může být více a v případě, že by nebyla přímá volba prezidenta, tak by ODS musela představit jen jednoho kandidáta. Za necelé dva roky se může změnit hrozně moc věcí, a tak si ODS nechce se svými kandidáty svazovat ruce. Každopádně to vypovídá i o tom, že ODS reálně počítá s variantou, že se přímá volba prezidenta konat nebude.

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply