Pravice jásá aneb proč nezrušit KSČM – 168 hodin české politiky 46. týdne

Vždy se jednou za čas objeví snaha nějakého poslance, senátora anebo strany znovu otevřít otázku zákazu (pozastavení činnosti) komunistické strany. Pokus z poslední doby skončil dříve, než začal. Ministerstvo vnitra dostalo od vlády za úkol sesbírat materiály a důkazy, které by obstály v řízení pro pozastavení činnosti KSČM.

Pro ministerstvo vnitra konstatujeme bohužel. Nebylo s to sehnat materiály podporující jeho záměr. Stejně tak BIS nedodala žádné informace, jelikož žádné neměla, a odborníci na extrémismus shodně nedoporučili pozastavení činnosti KSČM.

Omezovat politickou stranu je možné jen v případě, že ohrožuje demokraticky systém, práva a svobody občanů v budoucnu. KSČM je ústavně konformní a nevymezuje se vůči demokratickému systému. Omezení svobody občanů se také nedá dokázat. Jako argument se používá činnost komunistické strany v totalitním Československu. To je také právně neprůkazné, protože se nedokáže, že nynější KSČM je programovou a všeobecnou pokračovatelkou komunistické strany Československa.

Pro českou pravici naopak konstatujeme bohudík. Proč by bylo pozastavení činnosti komunistické strany gólem do vlastní branky pravice? Pokud by byla KSČM zakázána, tak by pravděpodobně vznikla nová strana, které na myšlenky navazuje, ale to takovým způsobem, aby byla obhajitelná a nezrušitelná. Nejednalo by se de iure o původní KSČM. Tím by na levici vznikl potencionální koaliční partner pro ČSSD, kterého tak moc potřebuje. Vytvořil by se tak silný tandem na levici. Můžeme také spekulovat, že by nová strana přilákala i nové mladší voliče, kteří hledají levicovou alternativu, ale KSČM nevolili z důvodu jejího špatného renomé z minulosti. Vše by záleželo na tom, jak by se nová strana na levici prezentovala. Větší manévrovací prostor na levici by byl nevýhodou pro pravicové strany.

Dalším scénářem by bylo to, co se stalo ve Francii. Tam také byla zakázána komunistická strana a vznikla nová strana levice. Bohužel se nová strana nedokázala vymezit proti socialistické straně, ztratila status protestní strany a další charakteristiky, které ji odlišovaly od ostatních. Postupem času se smrskla na marginální politickou stranu ve prospěch dominantních socialistů.

I takový osud by mohl čekat KSČM, pokud by se vzdala názvu komunistická a přiblížila by se ČSSD jak programově, tak ideologicky. V minulosti už byly takové snahy. Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek tlačil na předsedu KSČM, aby se zreformovali na moderní komunistickou stranu. Po pár letech Jiří Paroubek na přednášce Klubu mladých politologů přiznal, že toto byl jeho cíl a situace ve Francii pro něho byla předlohou.

KSČM také slouží jako reminiscence z minulosti, vůči které se může pravice vymezovat a ukazovat na ni prstem. Dokazovat tak svoje hodnoty a hostilní postoje vůči komunistické straně, což je populární pro pravicového voliče, který by KSČM stejně pravděpodobně nevolil.

Foto: http://www.modernibrno.cz

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply