Politický systém Španělska

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií v čele s králem. Dle španělské ústavy je král symbolem jednoty a trvání státu, reprezentuje monarchii navenek aj.

Monarchie je dědičná na základě primogenitury v mužské linii. Na trůn může usednout také žena, v případě neexistence mužského potomka rodu Bourbon-Anjou. Následníkovi trůnu je udělen titul „princ asturský/princezna asturská“. Pokud se následník trůnu ožení navzdory jasnému vyjádřední nesouhlasu ze strany krále a dolní komory, je vyloučen z následnictví jak on, tak jeho potomci.

Hlavou státu je od 22. listopadu 1975 král JUAN CARLOS I., jehož ženou je královna Sofía de Grecia. Následníkem trůnu je princ FELIPE DE DORBÓN Y GRECIA, princ asturský (*1968).

VLÁDA

Vláda je složena z premiéra (Presidente del Gobierno), vicepremiérů a ministrů. Nejvyšším poradním orgánem španělské vlády je Rada státu, jejíž doporučení vládě jsou ale nezávazná.

Na základě výsledků voleb jmenuje král do funkce premiéra předsedu politické strany nebo vůdce koalice stran, která získala většinu hlasů. Královo jmenování posléze potvrdí Kongres poslanců. Kabinet ministrů také jmenuje král.

PARLAMENT

Parlament (Cortesy) je dvoukomorový: Dolní komora - Kongres poslanců je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů. Druhou, horní komoru tvoří ve Španělsku Senát, který ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení. Má 259 členů – 208 senátorů je voleno přímo, 51 autonomiemi.

POLITICKÉ STRANY

Španělská socialistická dělnická strana (Partido Socialista Obrero Español, PSOE) - PSOE byla založena v roce 1879 a v současnosti je jednou ze dvou nejvýznamnějších politických stran ve Španělsku. Je na levé straně politického spektra s úzkou vazbou na španělské odbory. PSOE je proevropsky orientovanou stranou, podporovala přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu, obhajuje silnější integraci v rámci EU. Byla zastáncem legalizace manželství osob stejného pohlaví a v roce 2006 podporovala vyjednávání španělské vlády s teroristickou organizací ETA. Je členem Strany evropských socialistů v Evropském parlamentu a patří do Socialistické internacionály. Od roku 2004 je vládní stranou. Předsedou je současný premiér José Zapatero.

Španělská lidová strana (Partido Popular, PP) – PP vznikla v roce 1989 sdružením Lidové aliance (založena 1976) a menších stran křesťansko-demokratické a liberální ideologie. Po bombových útocích na Madrid 11. března 2004 nesouhlasila se zahájením politických vyjednávání s baskickou teroristickou organizací ETA. PP zastává nacionalistickou ideologii. Je členem Evrpské lidové strany v Evropském parlamentu a dále Mezinárodní unie demokratů a Křesťansko-demokratické internacionály. PP je největší opoziční stranou. Jejím předsedou je Mariano Rajoy.

Sjednocená levice (Izquierda Unida, IU) – IU je koalicí levicově zaměřených politických stran, která vznikla v roce 1986. Nejvýznamnější politickou stranou, vedle dalších levicových, zelených, socialistických a republikánských stran, je Španělská komunistická strana (PCE), jejíž generální tajemník Julio Anguita byl také v čele Sjednocené levice od jejího vzniku do roku 2001. Členskou stranou je i Katalánská republikánská levice (založena 1998). Koalice stran IU zastává především levicovou ideologii.  Největší podporu má IU v Andalusii, Madridu a oblasti Asturie. Je členem Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice v Evropském parlamentu a  Strany evropské levice.

Konvergence a jednota (Convergència i Unió, CiU) - CIU byla založena v roce 1978 a je koalicí politických stran Katalánská demokratická aliance a Katalánská demokratická unie. Je regionální politickou stranou působící v Katalánsku. Ideologie CIU je založena na konzervatismu, nacionalismu a podpoře volného trhu. Význmamným cílem je pro CIU dosažení větší autonomie Katalánska. Předsedou strany je Artur Mas i Gavarró.

 

Foto: cs.wikipedia.org

Zdroj: http://www.euroskop.cz/555/sekce/politicky-system-spanelska/

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply