Členové Senátu se touží zviditelnit. Možná je i tohle důvod k podání žaloby na Václava Klause – velezrádcem! V Senátu nejsou ale pouze členové, kteří usilují o to, aby Klaus byl potrestán. Marně bychom nehledali, kdybychom pátrali po někom s opačným názorem. Levicové strany, jako ČSSD a KSČM, s potrestáním Klause souhlasí, ale opět nemohu říci, že všichni do jednoho.

Mimochodem v případě KSČM je poměrně výsměšné mluvit o jakékoliv slušnosti či beztrestnosti. Členové ODS ale mají většinou zcela opačný názor. Premiér Nečas tvrdí, že tento čin je pouze záležitostí pomsty a osobní nesnášenlivosti. Podobný názor sdílí i ministr zahraničí, Karel Schwarzenberg.

Já osobně jsem se setkala s protichůdnými názory. V některých lidech by senátoři podporu našli, ovšem některým lidem celá tato kauza připadá přinejmenším absurdní. Česko se opět dělí na dva tábory.

V České republice je zvyk, ať už vědomě, či nikoli, mediálně (nejen) popravovat politiky. A Václav Klaus to má ještě těžší, neboť za pár dní skončí jeho prezidentský mandát a nedej Bože, aby si ho národ pamatoval v pozitivním světle.

Senátoři vyčetli Václavu Klausovi několik přehmatů a chyb. Vyhlášením celoplošné amnestie si prý Klaus vyšlapal cestičku do pekel. Avšak, tak jako ti, co Klause odsuzují, se já ptám, proč je Klaus za amnestii tak kritizován, když ji měl k dispozici a měl právo, jakožto prezident, ji vyhlásit. Obávám se, že ani tak chyba jako v Klausovi, je chyba spíše ve znění zákona. Zda byla amnestie správným krokem, to nevím, ale rozhodně je jisté, že člověk, který má v rukou moc, ji využije. Proto bych Klause nepasovala velezrádcem, možná jen zrádcem.

Ovšem tak, jako se voliči Karla Schwarzenberga museli smířit s jeho prohrou, se i občané naší země budou muset smířit s tím, že člověk, nevyjímaje prezidenta, dělá chyby. A dívejme se na to pozitivně, i když budeme možná naivní – třeba toho Klaus dokonce i lituje.