Tragedie obecní pastviny aneb Sazka v konkurzu – Veděli jste, že Sazka nikomu nepatří?

husakSazka, loterijní společnost s bezmála padesátiletou historií, se v pondělí 30. května ocitla v konkurzu. Česká republika si tento den připsala další celosvětový unikát – v jejím právním prostředí se podařilo zlikvidovat loterijní společnost s monopolním postavením. Příčinou je právě skutečnost, že společnost Sazka byla a je právě obecní pastvinou. Na této pastvině se páslo 9 sportovních asociací, které každý rok sklízely úrodu ve výši 1 miliardy korun. Zpohodlněni tímto penězovodem už ale málokoho z nich zajímalo, jaký je skutečný stav „pastviny“, a jak dlouho ještě může dávat úrodu.

V roce 1968 přišel Garrett Hardin s esejí s názvem „Tragédie obecní pastviny“. Označuje situaci, kdy je určitý omezený zdroj sdílen několika jednotlivci, kteří se při jeho využívání snaží maximalizovat svůj osobní užitek. Tato snaha ovšem v konečném důsledku může vést k nenávratnému vyčerpání daného zdroje, a tedy ke snížení užitku všech jednotlivců.

Typickým příkladem je právě ta zmíněná obecní pastvina, která je určitou komunitou hromadně využívána, ovšem nikdo se o ni „nestará“, protože je přece všech, a tak je časem pastvina nevyužitelná. Z oblastí moří, pastvin nebo klimatu se můžeme oprostit a tuto teorii s úspěchem praktikovat do českého loterijního prostředí. Sazka, loterijní společnost s bezmála padesátiletou historií, se v pondělí 30. května ocitla v konkurzu. Česká republika si tento den připsala další celosvětový unikát – v jejím právním prostředí se podařilo zlikvidovat loterijní společnost s monopolním postavením.

Co stojí za tímto světovým rekordem? Zlaté české ručičky? Příčinou je právě skutečnost, že společnost Sazka byla a je právě tou obecní pastvinou. Na této pastvině se páslo 9 sportovních asociací, které každý rok sklízely úrodu ve výši 1 miliardy korun. Zpohodlněni tímto penězovodem už ale málokoho z nich zajímalo, jaká je skutečný stav „pastviny“, a jak dlouho ještě může nést úrodu. Plantážník Hušák případné ojedinělé zájemce umlčel něčím na způsob, peníze máte tak se starejte o sebe.

Zároveň se dá na tento příběh uplatnit i druhá ze základních ekonomických teorií, problém pána a správce. Kombinace těchto dvou teorií musela v praxi zákonitě vést k likvidaci, a taky skutečně vedla. V tomto případě se ovšem jednalo o problém pána a správce na druhou, protože v Sazce žádný pán nebyl, byl tu pouze a právě ten správce. Ten si stavěl sportovní haly, pořádal opulentní večírky, dobře hodoval a žil, neměl totiž žádnou zpětnou vazbu. Akcionáři Sazky, sportovní svazy a sdružení, totiž nemají žádné reálné majitele a tak neměla zpětná vazba od koho přijít. Výmluvná byla situace, kdy zástupce Českého svazu tělesné výchovy, největšího akcionáře společnosti, s klidem odjel v době jednání o bytí nebo nebytí Sazky na dovolenou.

Ač už tedy hlavním impulsem současných problémů loterijní společnosti Sazka bylo cokoliv, jistou měrou k tomu přispěla i skutečnost, že společnost fakticky v konečném důsledku neměla žádné majitele a tak její vedení se svěřeným majetkem zacházelo neefektivně, nehospodárně a s velkou mírou morálního hazardu.

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply