Teorie progresivního ztrestání aneb na poštu s výplatní páskou?

policieMédii občas proběhne zpráva o nějakém českém řidiči, který dostal například ve Švýcarsku vysokou pokutu za rychlou jízdu, když výše této pokuty byla progresivně odvozena podle jeho příjmu, spíše asi hodnoty (značně subjektivní) automobilu. Je jistě nezpochybnitelným faktem, že stejná pokuta je pro bohatšího člověka snesitelnější než pro chudšího. Zároveň ale platí, že člověk se nestává bohatším nebo chudším díky nějakým exogenním vlivům, pohybům planet nebo podobně, ale zcela výlučně a zásadně díky své píli, nasazení a pracovitosti.

Médii občas proběhne zpráva o nějakém českém řidiči, který dostal například ve Švýcarsku vysokou pokutu za rychlou jízdu, když výše této pokuty byla progresivně odvozena podle jeho příjmu, spíše asi hodnoty (značně subjektivní) automobilu. Není sporu o tom, že řidič, který jede v alpském tunelu rychlostí o sto kilometrů vyšší, než je dovoleno a když je ještě skutečnost měření rychlosti před tunelem výrazně oznámena, zasluhuje trest nejvyšší možný a exemplární, protože svým chováním ohrožuje nejen sebe, ale především všechny ostatní účastníky provozu, a jak víme z několika případů, havárie v tunelech bývají pro jejich účastníky fatální.

Média se ovšem těchto zpráv nechytají z důvodu jejich podstaty, ale právě z důvodu sankce za tento přestupek. Odvození pokuty od příjmu či majetku pachatele je běžné například ve zmíněném Švýcarsku nebo ve skandinávských zemích. S návrhem implementace tohoto opatření do našeho systému přišel na podzim i ministr dopravy Vít Bárta a není nic překvapivého, že v závistivém Česku, kde každý úspěšný člověk je automaticky považován za zloděje nebo podvodníka, tento návrh podporuje přes šedesát procent obyvatel. Tím méně překvapí, že s tímto ryze populistickým nápadem přišel vůdce Věcí veřejných, tehdy shodou náhod zrovna před podzimními komunálními volbami. A stejně jako v zemích, kde je toto pravidlo aplikováno, tak i u nás se rozběhla vášnivá debata o tom, zda je toto opatření správné a pro koho prospěšné.

Je jistě nezpochybnitelným faktem, že stejná pokuta je pro bohatšího člověka snesitelnější než pro chudšího. Zároveň ale platí, že člověk se nestává bohatším nebo chudším díky nějakým exogenním vlivům, pohybům planet nebo podobně, ale zcela výlučně a zásadně díky své píli, nasazení a pracovitosti.

Nevidím proto důvod, proč toto úsilí člověka trestat podobně jako například progresivním zdaněním příjmů. Zároveň je u nás už nějakých sedmnáct let ukotvena jako základní právní dokument Ústava České republiky, která říká, že před zákonem jsou si všichni rovni. Budeme tedy porušovat základní právo každého občana na rovné zacházení jen díky populismu typu „on si to beztak nakradl, tak ať lump platí víc“? To, že něco existuje, a teď neřešme otázku, zda i funguje, někde jinde neznamená, že to budeme slepě a automaticky převádět do našeho, logicky odlišného prostředí. Znárodňování soukromých úspor občanů v socialisty zdevastovaném Maďarsku u nás také nezavádíme a snad ani nebudeme, i když by se jistě našla skupina lidí, které by se to zamlouvalo.

Kromě rozporu s ústavou jsou tu i další dopady, které by se zavedením této absurdity objevily. Na jedné straně by toto opatření zcela jistě znamenalo posílení byrokratického aparátu. Bylo by potřeba spousty čiperných úředníků, kteří by zkoumali, kdo má jaký příjem a jaký že má vlastně majetek. Na straně druhé, co by tedy bylo kritériem pro určení výše pokuty? Příjem nebo majetek? Jelikož jsme v České republice ne-li mistry, tak určitě vicemistry v daňových optimalizacích a jiných kličkách, ti bohatší, tedy v kličkách zručnější, by majetky a příjmy skryli, takže by se opatření dotklo nejvíce stejně těch nízkopříjmových. A když jsme u těch chudších, ukažme si jeden příklad. Jaká by asi byla na základě příjmu vyměřená pokuta u člověka žijícího z životního minima, který si každou sobotu objíždí ve své staré „stodvacítce“ slevy v supermarketech? V tomto případě by pokuta musela být velmi nízká, prakticky žádná. Jakou by měl potom vůbec tento „škodovkář“ motivaci dodržovat dopravní předpisy?

Tuto teorii „progresivní ztrestání“ můžeme vesele aplikovat i na další každodenní lidské činnosti. Což takhle určovat poplatek na úřadě nebo cenu poštovní známky na základě toho, kolik žadatel „bere“? Nebo upravme cenu vstupného na fotbal podle majetku fanoušků. A na závěr převeďme tuto teorii analogicky do volebního zákona. Volební hlas voliče bude mít takovou váhu, kolik volič odvede státu na daních. Kdo daně neplatí, nevolí. A kdo platí daně vysoké, svým „větším“ hlasem si rozhodne, kam jeho peníze půjdou, zda na vyšší sociální dávky, nebo na podporu výzkumu.

Jak vidno, progresivní ztrestání nejen, že je v rozporu s fundamentálními právními dokumenty České republiky, ale i jeho implementace do ostatních lidských činností ukazuje, že v našem případě byla tato myšlenka jen předvolební tahák a další z cest vyhlášení třídního boje bohatším, tedy ve velké míře snaživějším a pracovitějším. Klid na mír na české silnice a dálnice tento návrh jistě nepřinese už jen proto, že cílem jakékoliv sankce není trestat, ale převychovat. Potom místo absurdní progrese pokut zaveďme institut dočasného zadržení vozidla. Jel jsi v obci místo padesátkou devadesát? Na dva týdny ti sebereme auto, bez ohledu na to, jestli jsi rychlost překročil ve Fabii nebo v Maserati. Myslím si, že toto by mělo na silniční výtržníky daleko větší výchovný efekt.

You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply