Olympiáda – co můžeš rozkrást dnes, nenechávej na zítra

Nejvýkonnější sériově vyráběné auto světa je Bugatti Veyron. Z nuly na 300 km/h udělá za necelých 17 vteřin. Úžasné. Kdo by ho nechtěl. Jenomže – a to zrovna nemusí mít ani nadstandardní kůži a nadstandardní kola – jeho cena se vyšplhá i na 2 miliony euro. Za tu cenu ho nechci. A podobné to je s Olympijskými hrami. Hry jsou úžasné. Jsou ukázkou toho nejlepšího, co v lidech je. Lidé se dokážou v míru sejít a předvést své fantastické výkony. Pravda, existují studie, které tvrdí, že lidé už ve sportovních výkonech dokázali vše a rekordy už dokážou posunout jen za cenu lidských anomálií či dopingu. Že tedy hry neukazují to nejlepší, ale to nejbizarnější. Ale i to je svým způsobem fascinující. Jenomže to je jenom jeden pohled.

Státní garance vkladů? Jedna velká fikce!

Okurková sezóna s sebou přináší kromě okurkových pokrmů také vzývání témat již zapadlých jako témata aktuální, což nemusí být vždy od věci. Česká televize například využila volnějšího období a po 20 letech (sic!) zjistila, že Česká republika platí úroky ze svých půjček a že výše těchto úroků atakuje hranici sta miliard ročně.zde 

Za toto probuzení patří redakci ČT velká gratulace a já si dovolím v tomto textu osvěžit téma ne přímo z hlavních stránek deníků, nicméně v kontextu aktuální měnové a bankovní krize v Evropě ne úplně mimo dění.

Ze všech stran slýcháme, že naše vklady v bankách jsou pojištěny a že je na ně uvalena tzv. státní garance, tedy že v případě problémů banky tyto vklady vyplatí střadatelům stát. Od mnoha lidí se potom dozvíme, že „mě nějaká krize nezajímá, já mám peníze v bance, a když tak mi je vyplatí stát“. Je tomu opravdu tak? A má stát na takovou případnou výplatu vůbec prostředky?

Švédsko: chudší, než si myslíte

Jedním z přetrvávajících mýtů ohledně tzv. státu blahobytu „třetí cesty“ je, že národ jako celek si může udržet vysokou úroveň života – i když nikdo skutečně nepracuje – po tu dobu, co vláda provádí masivní transfery bohatství směrem od těch, kteří jsou na tom relativně dobře, k těm, kteří jsou na tom relativně špatně. Během posledních čtyř desetiletí jsme byli zaplavováni novinovými články, studiemi a veřejnými prohlášeními, které nás nabádaly být více jako Švédsko.

Strašidlo stagflace aneb chleba za 50

Evropa má jeden problém. A my ho máme s ní. Ne, nemám na mysli její předlužení (ne že by to problém nebyl). Nemám na mysli ani to, že nedodržuje svá vlastní pravidla (ne že by německý soud nerozhodoval o tom, zda záchranné fondy jsou v souladu s evropským právem.) Vážení, ten aktuální problém, který není jen nějakou hříčkou pro akademiky, ale který se dotýká všech, se jmenuje zdražování. Nebo přesněji inflace. Nebo ještě přesněji stagflace.

 

 

 

Spořicí dluhopisy: terno či průšvih?

Tak a je to tady, velká sláva, zprávy jsou toho plné, máme tu konečně se vší pompou další spořicí státní dluhopisy. Rozumějme dluhopisy „pro obyčejné lidi“, jak se jim taky občas říká. (Hm, to by mne zajímalo, kdo jsou pak ti „neobyčejní lidé“.) Za posledních čtrnáct dní se mne už asi tak dvěstěkrát někdo zeptal, zda prý jsou výhodné… Naposledy paní J. z naší vísky.

Španělsko na cestě k bankrotu aneb budou hořet ulice?

Jak známo, hospodářské obtíže společnost radikalizují. Není náhodou, že Hitlerův razantní nástup se datuje do doby, kdy Německem zmítala hyperinflace. Není náhodou, že komunistický puč v roce 1948 byl tak snadný zrovna krátce po válce. Evropa se radikalizuje i dnes. (To ty krize.) Jenomže některé země jsou – nahlíženo optikou tradic – tak nějak „rizikovější“. Nebo to můžeme říct i jinak: ne každá země si v posledních sto letech zažila třeba občanskou válku. Tak třeba Řecko: relativně nedávno, v roce 1967, si užilo převrat a následnou vládu vojenské junty. Španělská občanská válka z let 1936 – 1939 zase patří k nejkrvavějším lokálním evropským konfliktům 20. století. Že je to už dávno? Není. Pamětníci dosud žijí.

O projektu Politeens

POLITEENS

Projekt Politeens, jehož název vznikl z anglických slov Politics a  Teens, si klade za cíl přiblížit mladým lidem politickou realitu a vtáhnout je více do děje. Nezájem současné mladé generace o politiku může v budoucnu vyústit v ohrožení demokratického zřízení a principů v naší zemi se všemi s tím spojenými negativními konsekvencemi.

Informační platforma Politeens, založená na multimédiích a moderních technologiích, je postavena na dvou základních pilířích, jejichž společným cílem je zvýšit zájem a povědomí dnešních mladých lidí ve věku 15 až 21 let se zřetelem na gymnázia a střední školy.

Týden neklidné ignorace studentů

Řešení stavu vysokého, ale i středního a zřejmě i základního školství, vyřeší jediné. Trh. Dejme školám opravdovou autonomii. Ať se nabídnou na trhu školství. Budou tak podrobeni poptávce, která bude odrážet preference potenciálních studentů.

Tvrdé přistání čínské ekonomiky v roce 2012 způsobí katastrofu

Veľké množstvo ľudí má rešpekt pred ešte len nedávno začatým rokom 2012. V globálnej ekonomike sú tri veľké ohniská, ktoré, povedzme to slušne, nie sú v ideálnom stave. Prvým ohniskom je eurozóna. V dôsledku jej dlhovej krízy, je v súčasnosti najväčším strašiakom a berie na seba najviac pozornosti. Druhé sú USA, ktoré sa tvária relatívne v poriadku a chcú riešiť neduhy eurozóny, pritom ich vlastné štrukturálne problémy, ich môžu položiť oveľa bolestivejšie. Podľa mňa a viacerých „bears“ (medveďov) bude pád tretieho ohniska teda Číny, katalyzátorom katastrofy roku 2012, ktorá výrazne ovplyvní Európu a USA, v dôsledku značnej prepojenosti ekonomík prehĺbi ich zlú situáciu do nepredstaviteľných rozmerov.

Povinné přilby na všechno aneb konec svobody jednotlivce?

V Poslanecké sněmovně se pravděpodobně bude projednávat zákon, podle něhož by lyžaři museli povinně nosit ochranné přilby. Zákon by pamatoval i na cyklisty, jimž by přikázal používání přilby i mimo veřejné komunikace. Autorem návrhu je poslanec Rudolf Chlad (TOP 09), jenž působil řadu let jako náčelník Horské služby ČR. „Vážné úrazy, kdy helma pomůže, jsou argumentačně velice silné,“ říká poslanec pro MF Dnes (4.4.2011). A deník nezapomíná připojit přesvědčivé statistiky: u nás se na horách každý rok zraní osm tisíc lidí, z nichž přes tisíc představuje zranění hlavy, mezi nimi i s následkem smrti.